O konferenci
KONFERENCE DOBRÁ PRAXE je realizována v Plzni již od roku 2018 Informačním a poradenským centrem ZČU a Krajským centrem vzdělávání v Plzni.
Konference cílí na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání v České republice. Školu vnímáme jako klíčové místo pro rozvoj každého člověka. Věříme, že všichni mají potenciál, který stojí za to rozvíjet tak, aby byl šťastný, sebevědomý a plně sám sebou a mohl tak být aktivním a zodpovědným člověkem, připraveným fungovat v současné měnící se společnosti. Rovné příležitosti vnímáme jako podmínky ve vzdělávání, které umožní růst všech – žactva, studujících i vyučujících.
Konference je určena zástupcům vedení škol, členům týmů poradenských pracovišť na základních, středních, vyšších odborných i vysokých školách a dalším pedagogům a odborníkům z oblasti vzdělávání.
Letošní ročník má podtitul Škola jako místo pro… poradenství a koná se v prostoru Krajského centra vzdělávání
v sadech 5. května 42 v Plzni.
Harmonogram konference
Interaktivní semináře
Příspěvky
Panelová diskuse: Škola jako místo pro poradenství
Nina Fabšíková, Lenka Felcmanová, Tomáš Holub, Jana Janouškovcová Sirová, Richard Nevšímal
Tomáš Holub: Psycholog Centra resilience na Univerzitě Karlově a psychologický poradce v Poradně UK Pointu, kde pracuje se studujícími i zaměstnanci. Věnuje se též psychoterapii a arteterapii. V minulosti působil především v oblasti školské primární prevence jako lektor i oblastní metodik prevence, facilitoval osobnostně rozvojové skupiny a arteterapeutické skupiny pro děti a dospívající. Aktuálně ve výcviku EMDR.
Nina Fabšíková: Analytička v PAQ Research. Věnuje se vzdělávací politice se zaměřením na nerovnosti a podporu znevýhodněných žáků a škol. Její expertízou je datová analýza, kterou přetavuje do praktických doporučení. V projektu Mapa vzdělávání a nástroji DATAPAQ pomáhá zpřístupňovat data pro školy, samosprávy a veřejnost.
Potřeby žáků, škol a území v datech: implikace pro poradenství
Příspěvek představí základní data o struktuře speciálních vzdělávacích potřeb žáků základních a středních škol a obsazenosti pozic školních poradenských pracovišť v regionálním kontextu. Zároveň shrne zjištění ze šetření ředitelů škol o činnostech podpůrných pedagogických pracovníků, jejich dostupnosti a výzvách při obsazování. Zjištění budou zasazena do širšího rámce regionálních nerovností a systémových nástrojů ke zmírňování vzdělávací neúspěšnosti.
Lenka Felcmanová: Spoluzakladatelka a předsedkyně neziskové organizace SOFA, kde se věnuje zavádění výzkumně ověřených přístupů v podpoře wellbeingu a duševního zdraví dětí a vzdělávání dětí s vývojovým traumatem. Působí na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se problematikou speciálněpedagogické diagnostiky a inkluzivní pedagogiky. V minulosti působila na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v Sekci rovných příležitostí ve vzdělávání.
Směřování školních poradenských pracovišť na českých školách
Příspěvek se zaměří na představení legislativních změn v oblasti školního poradenství a návrhů, které v souvislosti s jeho dalším rozvojem navrhuje pracovní skupina Wellbeing iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+. Budou představeny navrhované cíle školního poradenství a principy, jimiž by se činnost školních poradenských pracovišť měla řídit. Dále bude představeno nové pojetí činností školního poradenského pracoviště, které reflektuje aktuální potřeby žáků a pracovníků škol i velkou rozmanitost českých škol. V neposlední řadě budou účastníci konference vyzváni k zapojení do veřejné konzultace návrhu Partnerství pro vzdělávání 2030+ zaměřeného na nastavení podmínek a fungování školních poradenských pracovišť podporujících zlepšování učení, wellbeing a rovné šance žáků.
Co prozradily školy z Plzeňského kraje o školních poradenských pracovištích
Výsledky mapování fungování školních poradenských pracovišť v Plzeňském kraji v roce 2025 mají napomoci koordinaci systémových změn ve vzdělávání. Jaká slabá místa, ale i pozitivní zjištění překvapila tazatele? Průzkum představí Veronika Šimonová z Krajského Úřadu Plzeňského kraje a Mgr. Jan Husák ze Středního článku podpory MŠMT.
Richard Nevšímal: Práce s komunitami, obsedantní víra v proklientský přístup, láska ke službě a holistickému pohledu ze všech stran provází jeho život jako dar i prokletí – často není tolik času, kolik by si projekty zasloužily. Na vysoké škole pořádal festivaly alternativní kultury a hudby, které přerostly ve vydavatelskou činnost. Vedle působení v několika neziskovkách už 10 let pracuje na VŠCHT Praha. Podílel se na rozvoji studentských spolků, podpoře účasti ve volbách do akademického senátu a založil Poradenské a kariérní centrum, kterým ročně projde téměř polovina studujících.
Poradenství jako 360° služba
Kde končí výuka a začíná poradenství? Kde končí poradenství a začíná systematická změna? A jak musí být vystavěn tým, který toto bude plnit přirozeně dobře? Pohled na vysokoškolské poradenství jako na službu, která má smysl pouze tehdy, dokáže-li reagovat na konkrétní potřeby svých uživatelů. Nabídka poradenství s chápe jako dynamická a stavěná na míru životním situacím studujících, s důrazem na segmentaci a cílení jako principy dobré praxe.
Jana Janouškovcová Sirová: Učitelka a školní metodička prevence s více než dvacetiletou praxí na základních i středních školách v Plzni. Specializuje se na výuku občanské výchovy, českého jazyka a osobnostně sociálního rozvoje. Aktivně se věnuje dobrovolnictví, vede kreativní a sportovní volnočasové aktivity a podílí se na projektech typu Příběhy našich sousedů. Mojí silnou stránkou je empatická komunikace, týmová spolupráce a schopnost motivovat žáky i kolegy.
Když výuka pomáhá růst: Skupinové poradenství skrze předmět Osobnostní a sociální výchova
Koncepce skupinového poradenství realizovaného v rámci předmětu Osobnostní a sociální výchova (OSV) na Střední průmyslového škole stavební v Plzni využívá prvků tandemové výuky, interaktivní a prožitkové metody, komunitních kruhů a projektové a skupinové práce. Jak tento předmět přispívá k prevenci a poradenství a vytváření podpůrného školního klimatu vám na příkladech a ukázkách projektových zadání a metodických postupů představí Jana Janouškovcová Sirová.
Milada Ševčíková: Socioložka působící na Univerzitě Karlově, kde se věnuje rozvoji programů prevence v oblasti duševního zdraví. Má zkušenosti z neziskového sektoru, kde vedla zahraniční projekty zaměřené na vzdělávání a psychosociální podporu.
Centrum resilience
Co prozradily statistiky poraden UK Pointu o našich studentech? Extrémní nárůsty počtů psychologických konzultací v našich poradnách za uplynulé dva roky nikoho nepřekvapí. Ale co naši studenti nejvíc diskutují? Jaká témata studenty UK tíží? Co nás překvapuje a co nás děsí? Závěry z analytického šetření poraden Univerzity Karlovy napoví. Dozvíte se také, v čem tkví jedinečnost Centra resilience.
Mária Jaššová: Věnuje se tématu posilování zdrojů, silných stránek a osobnostnímu rozvoji. Je spoluautorkou metodik Emocionální kompas, které zavádí do školních tříd práci s emocemi a tvorbou laskavých vztahů. Věnuje se tématu psychologického bezpečí. Působí jako lektorka a metodička trauma respektujícího přístupu a v Inklucentrum – Centrum inkluzívneho vzdelávania v Bratislavě se zaměřuje na zavádění principu tohoto přístupu do každodenního fungování.
Od slov k porozumění: Komplexní podpora vícejazyčných žáků a žákyň
Jazykové centrum pracuje s dětmi s odlišným mateřským jazykem, které se v průběhu roku učí slovenštinu a zároveň potřebují psychosociální i kariérovou podporu. Příspěvek představí, jak se v centru systematicky propojuje jazyková výuka s porozuměním pro interkulturní rozdíly, rozvojem sociálně-emocionálních dovedností a kariérovou podporou. Ukážeme, jak podpora dětí probíhá v čase – od adaptace až po plánování přechodu do běžné školy – a jak je v centru nastavena spolupráce mezi učiteli a školním podpůrným týmem, který doprovází pedagogy v práci s různorodou skupinou žáků.
Jana Eisenhammerová: Studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, lektorka anglického jazyka a členka předsednictva Evropského parlamentu mládeže v ČR pro oblast lidských zdrojů. Sama má osobní zkušenost s kariérovým poradenstvím, které jí pomohlo najít profesní cestu, jíž se dnes ubírá.
Jak jsem si šla pro radu …
Kariérové poradenství není jen o výběru školy či povolání – je to cesta k sebepoznání. V příspěvku se podíváme na to, jak proces poradenství probíhá: od prvního rozhovoru plného otázek a nejistoty až po chvíli, kdy se před námi začne rýsovat jasnější směr. Podělím se o to, jak mi poradenské služby pomohly objevit vlastní silné stránky a hodnoty, a jak kariérové poradenství podporuje žáky i dospělé při hledání správného směru v důležitých životních křižovatkách.
Peer2Be – Jak využít peerské podpory v praxi
Příspěvek představí projekt Peer2Be zaměřený na rozvoj peerské podpory na vysoké škole, který vznikl ve spolupráci s islandskou organizací Trastur Kjarni a vycházel z principů přístupu Intentional Peer Support. Na základě zkušeností získaných během realizace projektu se druhá část příspěvku zaměří na možnosti využití peerské podpory ve školním prostředí a její přínos pro duševní pohodu, prevenci obtíží a posilování vztahů mezi žáky. Účastníkům budou nabídnuty konkrétní tipy, jak peerskou podporu bezpečně a smysluplně začlenit do života školy a jak peery dlouhodobě rozvíjet a podporovat v jejich roli.
Interaktivní seminář: Peerská práce s příběhem
Cílem je přiblížit jednu z oblastí peerské podpory – práci s vlastní zkušeností –, její náležitosti, přínos a jak tento nástroj využít v preventivních seminářích na školách i mimo ně. Seminář je rozdělen na dvě části. První se bude věnovat zejména principům a cílům sdílení peerského příběhu, druhá část bude představovat samotnou ukázku příběhu, identickou s formou, kterou se příběh typicky sdílí na zmíněných preventivních aktivitách. Příspěvek poskytne prostor pro dotazy a diskuzi s peery se zkušenostmi z praxe a představí téma interaktivní formou.
Interaktivní seminář: Komplexní podpora vícejazyčných žáků a žákyň
Na semináři nahlédneme na cestu mladého cizince od jeho výběru střední školy v České republice až k okamžiku příprav na maturitní zkoušku. Na několika aktivitách si vyzkoušíme, jak se dá propojit výuka českého jazyka s kariérovým poradenstvím a psychosociální podporou. Představíme Vám přístup, který uplatňujeme při práci s vícejazyčnými žáky a žákyněmi v KCV. Probereme, čeho je dobré si při práci s vícejazyčnými žáky všímat a jak se získanými poznatky dále pracovat. Workshop je vhodný pro vyučující 2. stupně ZŠ a SŠ.
Barbora Kreislová: Kariérová poradkyně, lektorka a psychoterapeutka. V Krajském centru vzdělávání (KCV) se od roku 2016 věnuje individuálnímu a skupinovému kariérovému poradenství a vzdělávání kariérových poradců a pedagogů. Jako psychoterapeutka a arteterapeutka byla 2021-2024 zapojena do projektu ZČU na podporu duševního zdraví adolescentů, ve vlastní praxi od 2023 poskytuje individuální psychoterapii. Spolupracuje také s Duševním servisem při podpoře rodičů dospívajících a mladých dospělých s psychickými obtížemi.
Interaktivní seminář: Posviťme si na budoucnost bez předsudků
Představení aktivit projektu, který nenásilně snižuje vliv (nejen) genderových stereotypů na volbu profesního zaměření. Jak to dělá? Rozvojem kompetenčního přemýšlení u dospívajících, jejich rodičů a jejich vyučujících. Přijďte zažít, jak zaměření pozornosti na své dovednosti, znalosti a postoje, jedním slovem kompetence, rozšiřuje možnosti kariérní volby, podporuje sebereflexi a uvědomění si vlastních silných stránek a pomáhá překonávat předsudky.
Zeptali jsme se našich řečníků, jakou nejhorší radu v životě dostali…
V případě dotazů či potřeby doplňujících informací nás neváhejte kontaktovat na e-mailu: prenosilova@kcv.cz
Konference Dobrá praxe 2025 je realizována v rámci projektu Implementace dlouhodobého záměru vzdělávání Plzeňského kraje, CZ.02.02.xx/00/23_018/0009173 a projektu Podpora rozvoje ZČU v roce 2025.