Letošní ročník právě připravujeme…

O konferenci

KONFERENCE DOBRÁ PRAXE je realizována v Plzni již od roku 2018 Poradenským centrem ZČU a Krajským centrem vzdělávání v Plzni.

Konference cílí na podporu rovných příležitostí ve vzdělávání v České republice. Školu vnímáme jako klíčové místo pro rozvoj každého člověka. Věříme, že všichni mají potenciál, který stojí za to rozvíjet tak, aby byl šťastný, sebevědomý a plně sám sebou a mohl tak být aktivním a zodpovědným člověkem, připraveným fungovat v současné měnící se společnosti. Rovné příležitosti vnímáme jako podmínky ve vzdělávání, které umožní růst všech – žactva, studujících i vyučujících.

Konference je určena zástupcům vedení škol, členům týmů poradenských pracovišť na základních, středních, vyšších odborných i vysokých školách a dalším pedagogům a odborníkům z oblasti vzdělávání.

Registrace

Přihlásit na konferenci se můžete přes portál e-KCV zde: Konference Dobrá praxe 2026 | KCV DVPP

Příspěvky

Odvaha k lidskosti s mobilem v kapse
O ukotvení, hodnotách a porozumění v rozbouřených vodách technologií
Michaela Stoilová (Cyril Mooney Education, z.s.)

Co je v sázce, když děti na chodbách přestávají komunikovat a raději mizí za displeji? Odevzdáním mobilu se však nevzdáváme pouze elektronického zařízení. Pro mnohé z nás je smartphone privátním mikrosvětem a neviditelným rozšířením vlastní paměti i vztahů, zdrojem zábavy i poučení. Zákazy mobilů ve školách vytvářejí prostor, který může být tolik potřebným chráněným územím, ale bez hodnotového ukotvení zůstává pouhým vakuem. Co všechno bychom měli poznat, abychom dětem mohli být dobrými průvodci a povzbudit v nich v digitální době odvahu k lidskosti?

Michaela Stoilová je ředitelkou organizace Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney, kde se od roku 2015 jako lektorka a metodička věnuje přímé podpoře škol.  Zaměřuje se na systematickou vědomou práci s hodnotami a vztahy ve vzdělávání. Na gymnáziu PORG vede předmět občanská odpovědnost a dobrovolnictví, je tak v pravidelném kontaktu s dětmi, dospívajícími i pedagogy.

Offline jako příležitost
Tereza Hanusová, Dominik Mareš (Centrum adiktologické prevence, o. p. s.)

Přednáška představuje program primární prevence zaměřený na bezpečné klima ve školní třídě. Vysvětluje principy a kroky zavádění zákazu mobilních telefonů ve škole. Rozebírá roli pedagoga při nastavování pravidel a jejich udržení. Nastiňuje význam zapojení rodičů a osvědčené přístupy ke komunikaci s nimi. Nabízí teoretický rámec vycházející z praktických zkušeností, určený pedagogům a metodikům prevence.

Krok za krokem k bezpečné třídě
Tereza Hanusová, Dominik Mareš (Centrum adiktologické prevence, o. p. s.)

Workshop nabízí praktický nácvik kroků programu primární prevence pro bezpečné klima ve třídě. Na modelových situacích ukazuje, jak se žáky zavést zákaz mobilů a předejít jejich odporu. Prostor je věnován konkrétním technikám a aktivitám pro práci s třídním kolektivem. Účastníci si vyzkouší, jak s dětmi otevřeně mluvit o pravidlech a jejich smyslu. Cílem je odejít s konkrétními nástroji a aktivitami použitelnými přímo ve třídě.

Tereza Hanusová pracuje jako vedoucí služby primární prevence v Centru adiktologické prevence v Plzni a současně také jako školní psycholog na ZŠ ve Třemošné, kde je také součástí ŠPP. V oblasti školství se pohybuje 10 let, v minulosti na pozici psycholožky a oblastní metodičky prevence v Pedagogicko – psychologické poradně PK.

Dominik Mareš pracuje v Centru adiktologické prevence na pozici lektora primární prevence. Ve své profesi se nejvíce věnuje tématu závislosti. V současné době dokončuje specializační studium pro ŠMP a zároveň studuje navazující magisterské studium obor Adiktologie na 1. LF UK.

 Od varovných signálů k účinnému řešení
Michaela Slussareff (Slow Tech Institute)

Příspěvek představí praktickou krizovou metodiku určenou pracovníkům školních poradenských pracovišť pro řešení případů nevhodné online komunikace u dětí a dospívajících. Součástí bude přehled aktuálních rizikových situací a chování v online prostředí, jejich včasné rozpoznání i signály, na které je třeba být ve školním prostředí citlivý. Důraz bude kladen na to, jak s těmito situacemi pracovat nejen v rovině individuální intervence, ale i na úrovni celé školy: jak nastavit systémovou prevenci, komunikaci v pedagogickém sboru a jasné postupy, které škole umožní reagovat konzistentně a bez zbytečné improvizace v akutní situaci.

Michaela Slussareff působí  na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, oboru Studia nových médií, kde se věnuje výzkumu vlivu digitálních technologií na vývoj a zdraví dětí a dospívajících. V nakladatelství Jan Melvil Publishing jí letos vyšlo rozšířené vydání knihy Hry, sítě, porno. Rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty, před lety založila iniciativu Digitální zdraví dětí (digitalnizdravideti.cz), která je určena rodičům, pedagogům, ale i pediatrům a nabízí jim odpovědi na otázky, jaká nebezpečí, ale i příležitosti digitální technologie dětem přináší.

 Jak na digitální wellbeing společně (online)
Michal Černý

Příspěvek se snaží nabídnout pohled na digitální wellbeing jako na fenomén, ke kterému se vztahuje téměř každý žák a který současně nelze vyřešit ani dobrými radami dospělých, ani přísnými zákazy. Na konkrétních příkladech a praktických bodech ukáže kroky, které je možné s žáky projít tak, aby si digitální wellbeing postupně dokázali nastavovat sami – od reflexe, společného sdílení až po práci s výzvami a kreativní řešení. Škola je místem, kde mohou se svým vztahem k technologiím bezpečně experimentovat, sdílet své zkušenosti se spolužáky a skutečně se učit hledat přístupy, které budou fungovat právě jim.

Michal Černý působí jako docent a odborník na technologie ve vzdělávání na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tématu digitálního wellbeingu se věnuje řadu let a v rámci projektu AIDIG působil jako jeho odborný garant v NPI ČR. Je autorem řady knih, vědeckých i popularizačních článků pro učitele a další pedagogické pracovníky. Mimo jiné je spoluautorem kuchařky DigCompEdu (https://digcompedu.npi.cz/) zaměřené na digitální kompetence učitelů nebo Digitální wellbeing ve vzdělávání – koncepce podpory (https://www.npi.cz/images/isbn/978-80-7578-179-6.pdf).

Co potřebují děti v digitálním světě dnes – a co se nejprve musí naučit učitelé
Michal Pelc

Technologie, včetně umělé inteligence, dnes ovlivňují nejen výuku, ale také způsob, jak žáci vyhledávají informace, tvoří, komunikují, učí se a řídí svoji pozornost. Aby je škola dokázala v tomto prostředí dobře provázet, nestačí učitelům jen dokázat ovládat nástroje. Potřebují rozumět tomu, jak technologie proměňují proces učení, práci s informacemi, tvořivost i každodenní návyky žáků a umět o nich s žáky vést smysluplný dialog. Příspěvek nabídne zkušenosti z dalšího vzdělávání pedagogů a ukáže, které digitální kompetence, postoje a návyky je vhodné rozvíjet nejprve u učitelů, aby mohli podporovat odpovědné, bezpečné a vědomé používání technologií u dětí.

Michal Pelc ke vedoucím sekce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Krajského centra vzdělávání v Plzni. Působí také jako metodik a lektor specializačního studia pro ICT koordinátory. Je tvůrcem a lektorem vzdělávacích programů zaměřených na rozvoj digitálních kompetencí pedagogů, umělou inteligenci ve vzdělávání a smysluplné využívání technologií ve školách. Zároveň má dlouholeté zkušenosti s tvorbou e-learningových kurzů a lektorováním digitálních kompetencí v korporátním prostředí i státní správě.

Potřebují digitálně kompetentní děti ještě živého kariérového poradce?
Hana Maříková

Děti mají při rozhodování o své další vzdělávací a kariérní cestě k dispozici stále více digitálních nástrojů a zdrojů. Dokážou je ale využívat tak, aby jim skutečně pomáhaly v jejich rozhodování? A pokud ano, potřebují ještě živého kariérového poradce? Příspěvek otevře otázku, kde končí možnosti digitálních kompetencí a začíná role člověka.

Hana Maříková působí jako vedoucí segmentu kariérového poradenství v Krajském centru vzdělávání v Plzni. Ve své práci se věnuje rozvoji kariérového poradenství ve školách, metodické podpoře a vzdělávání kariérových poradců. Zabývá se také kompetenčními portfolii a podporuje školy při jejich zavádění do praxe. Zajímají ji proměny světa práce a to, jak mladým lidem pomáhat lépe se orientovat ve vzdělávání a při rozhodování o jejich další kariérové cestě.

Co když už nám nikdo nestojí za zády?
Digitální sebeřízení na vysoké škole aneb Jak studovat  s technologiemi, když už nám nikdo neříká jak?
Michaela Vondřichová

Přechod na vysokou školu znamená větší svobodu, ale také odpovědnost za vlastní učení, práci i způsob využívání technologií. Digitální kompetence proto nejsou jen o tom, co student s technologiemi umí, ale také zda dokáže rozpoznat, kdy mu pomáhají, kdy ho rozptylují a jak jejich používání vědomě řídit. Na konkrétních příkladech z vysokoškolského prostředí ukážeme, jak lze studenty podporovat v digitálním sebeřízení, práci s pozorností a digitálním wellbeingu.

Michaela Vondřichová působí v Poradenském centru Západočeské univerzity v Plzni. Ve své práci se zaměřuje na podporu studujících při zvládání studijních povinností, řešení náročných životních a studijních situací a hledání cest, jak studium co nejlépe zvládnout. Poradenské centrum ZČU nabízí studujícím široké spektrum poradenských a podpůrných služeb, které jim pomáhají orientovat se ve studiu, řešit obtíže a získat potřebnou podporu ve chvíli, kdy ji potřebují.

V případě dotazů či potřeby doplňujících informací nás neváhejte kontaktovat na e-mailu: prenosilova@kcv.cz